True Love

Spojili jsme se s přáteli kolegy a z našich animáků jsme vytvořili hodinové pásmo, které jsme nazvali True Love. Vzniklo tak „souhvězdí“ obsahující pět filmů – pět různých přístupů k animaci, pět pohledů na svět. Témata jsou různá, avšak čímsi jsou propojena. Obsah filmů vystřeluje do všech směrů, chvíli si razí cestu humorem, někdy používá sílu krvavého zápasu, nebo ostří společenské satiry, jindy je meditativně klidný.

Zde je jejich soupis:

Pásmo animovaných filmů True Love vzniklo z potřeby realizace několika idejí:

1

Chceme vlastní silou dostat naše filmy za okraj jejich obvyklé distribuce, tzn. mimo rámec festivalů zaměřených na animované filmy směrem k laickému publiku.

2

Rádi bychom prostřednictvím našeho pásma podporovali lokální kulturní iniciativy - Máme zájem o podivuhodné prostory, fascinují nás a rádi s nimi propojujeme naši tvorbu. Opuštěné kostely, industriální komplexy, technické památky, stará kina, nebo jiné zajímavé architektonické objekty, které pomalu ztrácejí svůj prvotní význam či jej už dávno ztratily a nyní hledají svůj smysl v nové době. Jsme rádi, když můžeme přiživit zájem o ně nabídnutím programu v podobě pásma True Love. Promítali jsme v kostele, v bývalé papírně, na hradě, na nádraží, v nafukovacím stanu na úpatí hor, ve výloze na náměstí, ve sklepích parostrojního pivovaru, v klubech i pod širým nebem, po školách, kavárnách, na akcích…

3

Snažíme se poskytnout návštěvníkům komplexní a barvitý zážitek. Některé projekce bývaly doplněny o besedy a workshopy animace. V několika případech se připojila ještě výstava kulis a artefaktů z filmu, popřípadně byl večer ještě doplněn o koncert či jiné zpestření.

Naše propagace byla punková, někdy přišlo pět lidí, někdy dvěstě. V průběhu se nám podařilo získat grant na distribuci od Fondu pro rozvoj české kinematografie, což lze považovat za velký úspěch a jsme za něj vděční...

Chtěl bych poděkovat všem tvůrcům, kteří se do pásma zapojili, mým bráchům za pomoc – především Jenckovi, se kterým jsme toto celé na Zélandu vymysleli, Filipu Kršiakovi, Kateřině Šafaříkové, Petře Kasnarové a Mikimu Svobodovi a potažmu celému Krutónu za organizačně-technickou pomoc a záštitu a všem našim hostitelům – strážcům hezkých míst této země.

Vojtěch Kiss

P.S. Budeme velmi rádi, kdybychom mohli v podobném módu v budoucnosti pokračovat či naše zkušenosti předat někomu dalšímu...