Milý Zděňďo!
Nedávno jsem se vracel z hospody u Šloufků kolem onoho památného dětského hřiště, na kterém jsme si hrávávali, když jsme se vždycky vracívávali opilí z hospody u Šloufků. Pročež jsem si tak na tebe tak vzpomněl, ty pacholku hambatá! Tak jak, Zdenále? Zaznamenal jsem, jak se v kuloárech štěbetá, že zakládáš vlastní Televizi? Vzpomínáš, jak jsme onehdá nasypaly Bohdalce do turka 2 kg projímadla, když točila ten svůj pořad o vaření? S tebou to byly vždycky nejlepší klukoviny! Neuplyne den, abych si na Tebe nepomyslel, můj nejdražší příteli. Budeš pro tu Tvou Televizi shánět nějaké posily? Nějaké kvalitní kabrňáky? Mě ti zrovna nedávno vyhodili z český. Víš Zdeňku, na rovinu – podle mne, ty jseš něco jako mediální mesiáš! Já si myslím, že jednou přijde doba, kdy nebude snadné určit, co je pravda a co lež. Obyčejní občani budou zmatení nudou a falešnými osobnostmi. Doba temna plna frustrací a exekucí se plíživě blíží. Proto lidi potřebujou hřejivý návrat k televizním estrádám a ke kvalitní srandě. Lidé potřebují opravdové muže, jako jsi Ty a Já! Čímž vůbec nic nenaznačuji.

S pozdravem,Tvůj nejvěrnější kamarád BcA. Honza Čařík

PS. Stále mi ještě dlužíš, jak jsem ti tehdy půjčoval na tu škodovku...

Ahoj Zdeňku!
Předně ti s celého mého žlutého srdce děkuji, žes mne nabral do tak krásného projektu, jakým je naše TV ESTRÁDA! Cítím zde toliko tvořivé pozitivní energie, kterou jsem za ty roky na pracáku nepoznal. Ty jsi přímo turbo-generátor geniality a Tvé nápady zůrodňují naši mysl. Avšak je tu jedno malé ale: všeobjímající pozitivní spirit našeho kolektivu je občas nenápadně nahlodáván občasným mrmláním jistého, k zahořklosti inklinujícího, člena. Nechci býti kategorický - a ty z historie moc dobře víš, že jsem nikdy nepráskal, - ale všichni prostě cítíme, jak to s tím Jirkou Bramborem je ... A o Robertovi ani nemluvím.. A ještě jedna taková věcička. Myslíš, že bych mohl mít svůj vlastní pořad s mým jménem? Víš jako, že by se to jmenovalo -něco něco- Jana Čaříka. Přijde mi to cool. No tak to jenom ke zvážení, šéfe :)

S přáním úspěšného dne, Tvůj nejdražší kolega Honza „Čarda“ Čarík

PS. Je mi to trošičku trapné, ale dost mi se mi teď hodily ty penízky.

Ahoj Zdeňku!
Nebo spíš pane generální řediteli? Ne, nebudu tě tak oslovovat, ačkoliv na tom čert-ví-proč trváš! Tak já bych ti měl před ostatními zaměstnaci vykat?! Vždyť si pamatuju, jak jsme spolu jako kluci srávali z mostu! Do vody. A jak jedno Vaše hovno sežral racek, pane generální řediteli! Co to na mne zkoušíš?! A to si jako myslíš, že nevím, že si myslíš, že my nevíme, co víš? Tak pozor: pohyby na firemním účtu jsou natolik turbulentní, že se to neprojevuje jen nedostatkem tatarky v kantýně. Mě zase až tak nežere, že Jiří už nedostal půl roku zaplaceno. Ale to, že si seškrtal všechny chystané pořady se mnou (!), se jistě projeví v koláčích sledovanosti, neboť vy dobře víte drahý kolego, že celý tenhle cirkus stojí na MÉ personě. To já jsem pro tuto televizi Vladimír Železný!

Jan Čařík, Tvůj (ex?)kamarád věřící v pravdu a lásku

PS. To kompro jsem si zazálohoval, takže jestli mi lezeš do PC, je mi to uprdele.
PPS. Stále mi dlužiš za tu škodovku.

Zdar Zdráhal!
Tak co, jak je, ty oslí kůže? Chtěl jsem se ti nakonec po tom všem přátelsky omluvit: sorry za to, že jsem si na malou chvilku myslel, že bych tě mohl respektovat! Čímž jsem u nás obou způsobil jisté poblouznění. No ale naštěstí je těm dnům konec, čili my již můžeme s MÝMI zeměstnanci směle pokračovat zušlechťování MÉ televize, čištění černého účetnictví po tobě a házení šipek na tvou fotku na zdi Jiřího luxusní kanceláře... Za celou televizi ESTRÁDA posílám nejsrdečnější pozdravy na Mírov!

BcA. Jan Čařík, generální ředitel televize Estráda

PS. Kvůli tomu dluhu na tebe podávám další žalobu. Takže je možný, že si tam ještě posedíš :)

Ahoj Zdeňku!
Nevím, kde teďko jsi, tak se obracím na adresu Tvého právníka. Jenom jsem Ti chtěl říct – co jsme si, to jsme si.. Hele, já vím, že to nebylo úplně růžové mezi náma... ale začínám si teď uvědomovat určité věci. Každý den není úplně lehké kormidlovat takový kolos jakým je televize a mít k tomu ještě smečku takových amatérů kolem. Všichni čekaj, až udělám chybu. Někdy mám pocit, jako kdyby se mi kolem hrdla uzavírala smyčka. Skoro si říkám, že nám v těch devadesátkách stejně bylo nejlépe!

Snad se máš dobře, Honza

PS. Ty prachy jsou v pohodě, vůbec to neřeš.