Dědeček, kapitola 5. — Moribundus

Puchejř nad voblouhou těžkej jak měch mračen lomozících v soukolí burácel lijavec.

Vzduch byl těžkej jak sud a dědu sekla do plíce srpem smrt. Churavý chudák ležel na žebřiňáku zkormoucený, bílý nebo zelený, prasklou žílu v žlutým bělmu a to oko jak do věčnosti bránu, místo tváře křížala, místo rukou suchý chrastí, v prsti třas, v plíci vřes, přes den řev a v noci děs. Puštík v okýnku zvěstoval poslední hodinu, v posteli smrtelné hlodal červ umrlčí.

A u postele stál svatý Konstantin vymítač, dědek kořenář a bába utěšitel. A krbu já jsem stál, vylekán a připodělán, přikládaje do výhně vodou svěcenou a všelikou havětí sušenou: hejkalí herakletou z durmana vysemeněnou, poslední prvosenkou, černohlávkem bělohlavým , křídlem z nezmara a z káněte hlasivkou. Dědek kořenář vstrčil pod víčka děda maroda kořen z kopřivy, do chřtánu drn z tetřeva, pod kozu ovar z kaprála a hlen z ryby do slabiny. Sv. Konstantin vymítač v ústech hostii a slova svatá, v ruce monstranci a kříži pokérován, hebrejsky opakuje svatou formuli a bába utěšitel cpe dědovi do huby kremroli.

V ten moment kdy už zubatá špehýrkou do světnice vartuje, ta cháska vožralů Kebrle s Cebulou prolomila plůtek demižóny před sebou s hlaholem kouleje, ze Starého Bělidla se potáceje, což je diskotéka kousek odsaď přes dvoje koleje a přímo pod dědu vpadli ti dva všechno kolem sebe převraceje divoce zvracejíce.

V tom ta deštěm a pivy zlitá cháska vožralů Kebrle s Cebulou řka: „My víme, dědku, jak tě z moribundusu vylovíme, tumáš do jícnu trychtýř, škyt, a tumáš lektvar náš: francovku s režnou důkladně promíchati, škyt, přidat kmínky džber plus dva lokte slívky, tuze chlastu a tuzemáku jako máku a do rána budeš v cajku, dědku!“

V trychtýři se meducína ve víru protočila jak v komínu meluzína, dědečkovi v terichu zabublalo, oko se zas rozjasnilo, líčko zrudlo a v hrdlu mrdlo, božskou kolomazí dědovo potrubí celé se zotavilo a slunce se do útrob chalupy jak pivo rozlejvalo.

Ta mrcha zubatá, krutá a nasraná,
zdrhla a cestou se ještě zastavila, to proto aby zabila
dědovo králíci.