Dědeček, kapitola 7. — Kluci

Bylo zase jednou léto, horko jak v háji a na parapeti brunátněl F.A. Brabec, kde borový zaváněl Máj. Čas se točil jako vřeteno a v údolí řádil králičí mor.

Protože byly prázdniny, tak jsme s kucíma hráli všelijaké skopičiny a tropili poštěvárny: pálili žáby, škvařili špačky a čadili fógly, vykolejovali vlaky nebo šli s prakem na ptáky. Máme vzduchovky a bodáky. Někdo z nás způsobil vystřelený vokno starý Kyblicový. Potom jsme zkoušeli, co udělá cihla v pračce a cédéčko v mikrovlnce. Také jsme neuposlechli zákazu a pustili jsme hořící kolo od traktoru z vrcholu kopce do vesnice a tak…

Na konci dne vždycky na Czechii padal večer černej jak svědomí dospělejch, zatímco my jsme seděli s děckama u dědečka v Rozkrokách na hrázi a měli strašný roupy: Píťa se šťoural v mrtvole uhnilý bachyně, Ládik furt něco šolichal v mobilu, byl tam i Špunďa, ten co žere tlustý maso, Nguyen z večerky ukrad fotrovy kartón startek, Čeněk Jirsák vzal na tajnačku ze zakristie hostie, tak jsme s nima zkoušeli házet žabky a sekerky, Bajza Petr přišel i s bráchou Strachem, kterej prej na půdě vaří perník, pan Fajst vuřta zblajz a Oťásek si mnul Vocásek. V ohýnku dohoříval kanďák od benzínu a my kouřili retka a vedli řeči: Pepek Zylvar ze starobince prej píchal Rampepurdu Rampepurďáckou… V Kačáku byl spatřen nový druh obojživelníka, pravděpodobně Vodník… Za haldama u hřiště je zmoklý péčko a pod viaduktem šprcka… Starej Barantál má ve sklepě hlavu… Pod kopcem je betonovej nacistickej sarkofág s armádou dočasně deaktivovanejch androidů… Milión miliónů, vole! Pidlovokýho Mařatku vcucnul kruh v obilí i s kombajnem… Různý dimenze, vole… V naší žumpě žije černej červ velkej jak chlap… Nad slepičárnou lítá UFO… Na obloze prej vysvitla nová hvězda zelené barvy a její jméno jest Pelyněk… Zlověstně sténá duch v dutině pod kapličkou… Přízrak škaredej jak smrt! Tyvoe, támhle se něco pohnulo!

Hele, kluci, já už musim domu…
Seš podělanej, viď? Dej si ještě páva!
Ne, já už musim, děda by měl kecy.
Já už na to taky asi seru.
Já taky!
Tak já taky.
Zdár!
Tak zdáár!
Zejtra čůráci! Zduř!
A Nguyene vole, zkus kdyžtak splašit ňáký ty piva!